Obyvatelé některých oblastí Myanmaru žijí doslova obklopeni odpadky. Přestože je část odpadu z místních zdrojů, významné množství pochází například z Polska, Kanady nebo Velké Británie. Situace demonstruje přetrvávající problému exportu odpadů do rozvojových zemí, kde jsou mnohdy nevhodně skladovány nebo likvidovány.
Situaci v části Yangonu zmapoval investigativní časopis Frontiers Myanmar. Podle jejich článku se místním obyvatelům odpadky hromadí v těsné blízkosti jejich domů a v souvislosti s tím dochází ke vzniku významných zdravotních a enviromentálních rizik. Tato rizika jsou spojena nejenom s nezabezpečenými skládkami ale i s pálením odpadu, při kterém se uvolňují toxické chemikálie. Autorka mapuje zdroje odpadu, kterými jsou i velké evropské obchodní řetězce. K výraznému zhoršení v Myanmaru došlo poté, kdy v roce 2017 Čína zavedla zákaz dovozu plastového odpadu a dovoz plastového odpadu se mnohonásobně zvýšil . Vzhledem k tomu, že Myanmar je aktuálně pod vládou armády a většina místních si stále ještě pamatuje čistky spojené s převzetím moci, bojí se skladováním odpadu přímo před jejich domy vyjádřit nesouhlas. V některých případech je odpad dovážen za účelem recyklace, kdy dovezený odpad místní firmy považují za kvalitnější. I to ale vytváří velké potíže, protože k recyklaci je využitelná jen část odpady, zbytek tedy zůstává v Myanmaru a nelze ho odeslat zpět.
Myanmar není jedinou oblastí, která se potýká s problémy souvisejícími s dovozem odpadu z rozvinutých zemí a to přesto, že obchod s odpady je regulován Basilejskou úmluvou a jejím dodatkem platným od roku 2021, který reguluje převoz nerecyklovatelných plastů přes hranice a jejich ekologické nakládání s nimi. Produkce plastových odpadů ve světě stále roste, odhaduje se, že v roce 2050 dosáhne objemu 26 miliónů tun a bude tedy nutné najít vhodné řešení, kterým může být například snížení produkce odpadů, omezení přidávání toxických přísad při výrobě nebo omezení výroby vícesložkových plastů, jejichž recyklace je složitá.
Články o odpadech v Myanmaru můžete nalézt zde:
Hard to breathe: Myanmar communities forced to live among world’s trash
Skirting the law: Global companies exploit loopholes to dump waste in Myanmar
Souhrn článku v češtině vytvořený organizací Arnika, naleznete zde:
Od zavalených vesnic v Myanmaru po jedovaté hračky: plastové znečištění se vymklo z rukou
Analýzu mapující objem odpadů převážených z vysokopříjmových do nízkopříjmových zemí naleznete zde:
Plastic Waste Trade: The Hidden Numbers